Není pavouk jako sekáč!

Autor: Ondřej Machač. Pavouci (Araneae) a sekáči (Opiliones) jsou dva rozdílné řády pavoukovců, spousta lidí je však hází do jednoho pytle s názvem „pavouci“. Vlastně je to podobné jako plést si mouchu se včelou. Pojďme si tedy ujasnit, čím se tyto dvě skupiny pavoukovců odlišují. Základním rozdílem je samotná stavba těla, zatímco pavouci mají hlavohruď od zadečku oddělenou tzv. stopkou, u sekáčů navazuje hlavohruď těsně na zadeček, a budí tak dojem, že je srostlá v jeden útvar. Většina druhů sekáčů má vejčitý tvar těla (Obr. 1, 2). Dalším anatomickým rozdílem je stavba chelicer neboli klepítek. U pavouků jsou klepítka složená ze dvou článků, kde druhý článek je tenký drápek, který slouží k proražení pokožky kořisti a vpravení jedu (jako injekční stříkačka). Sekáči nemají jedovou žlázu, a tak jsou klepítka sekáčů skutečně klepítky, kterými svou kořist doslova naporcují. Dalším rozdílem je postavení a počet očí. Pavouci mají obvykle šest nebo osm očí uspořádaných nejčastěji v řadách na předním okraji hlavohrudi. Postavení očí u sekáčů je odlišné, sekáči mají své dvě oči umístěné po stranách tzv. očního hrbolku ve středu hlavohrudi, která je u nich většinou široká jako zadeček. Zadeček sekáčů je na rozdíl od pavouků článkovaný, u samečků zakrnělý a plochý, u březích či dobře živených samiček oválně vejčitý (Obr. 1, 2). Sekáčům také chybí, pro pavouky tak typické snovací bradavky a žlázy. Zato však samci sekáčů mají jako jedni z mála pavoukovců penis a samičky dlouhé chobotovité kladélko.  Většina sekáčů má také typické tenké dlouhé až velmi dlouhé nohy, které se můžou po odtržení chvíli hýbat, stahovat a natahovat (sekat) a odtud dostali své české i slovenské jméno. Dalším rozdílem je dlouhé a článkované chodidlo sekáčů, které má chápavou schopnost a pomáhá tak sekáčům v pohybu mezi vegetací.

01_Opilio_canestrinii

Obr. 1 Sekáč Opilion canestrinii

02_Platybunus_bucephalus

Obr. 2 sekáč Platybunus bucephalus

Mezi sekáči jsou však i výjimky, například zvláštní sekáči plošíci (rod Trogulus), mají placaté oválné tělo a žijí pod kameny a v opadaném listí, ti připomínají spíše nějaké roztoče. Anatomických rozdílů by se ještě našla celá řada, ale základní jsme si představili. Sekáči se však odlišují také svým chováním, lovem kořisti a pohybem. Většina sekáčů je aktivní v noci, nemají rádi sluníčko a jsou líní lovci, kteří napadají spíše drobné členovce a mají také rádi mršiny hmyzu, dokonce si někdy zpestří jídelníček také nějakou tou houbou nebo plodem. Zatímco pavouci jsou při útěku poměrně hbití a rychlí, dlouhonozí sekáči se při vyrušení houpavě a né zrovna rychle snaží utéct. Některé druhy sekáčů při vyrušení dělají i „mrtvého brouka“. Na závěr ještě představení pavouků, kteří se sekáčům snad nejvíce podobají, tím jsou třesavky (Pholcidae), dokonce náš hojný druh třesavka sekáčovitá (Pholcus opilionoides, Obr. 3) po nich dostala i své pojmenování. Tyto pavouky můžete často najít i doma, zvláště na tmavých a vlhkých místech jako jsou koupelny nebo sklepy. Jejich dlouhé nohy opravdu připomínají sekáče, ale podíváme li se na ně zblízka, poznáme, že se jedná o pavouka, zvláště po přečtení tohoto článku.

03_Pholcus_opiliones

Obr. 3 pavouk Pholcus opilionoides

Author: korenko

Share This Post On

2 komentáre

  1. Pohrýzol ma velký čierny pavúk s mohutným telom aj nohami,po zemi bežal rýchlosťou asi 1m/sek.Bolesť sa prejavovala ako pri prepichnutí klincom,alebo triesky,ruka na predlaktí bola červená,mierna napuchnutá žeravá asi 40 stupňov C.Pavúk velkosti dlane.Vyliečil som to behom 20 min.Priložením permanentného magnetu.

    Post a Reply
    • Neviete aký to bol pavúk? Nemáte fotografiu, aby sme mi ju poslali na email?

      Post a Reply

Submit a Comment

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *