Naši pavoučí obři

Autor: Ondra Macháč.

Na světě žije okolo 45 000 známých druhů pavouků, z nichž jsou jednoznačně největší zástupci tropické čeledi Theraphosidae, tedy dobře známí sklípkani. Za vůbec největšího pavouka světa se považuje jihoamerický sklípkan Theraphosa blondi, který dosahuje délky těla až 12 cm a v rozpětí nohou může mít až 30 cm. Většina našich pavouků však má délku těla menší jak 1 cm. Délka těla není u pavouků tak jednoznačná, protože velikost zadečku se v průběhu života mění a závisí například na nasycení či přítomnosti vajíček u oplodněných samic.

Obr. 1 Pavouk číslo jedna ve střední Evropě slíďák tatarský (Lycosa singoriensis)

Největším pavoukem střední Evropy je slíďák tatarský (Lycosa singoriensis). Tento mohutný slíďák o délce těla až 3,5 cm patří současně mezi největší pavouky celé Evropy. Jeho robustní tělo je šedobíle zbarveno s tmavými skvrnami. V Česku se vyskytuje vzácně jen na území jižní Moravy, zejména na Hodonínsku a Uherskohradišsku. Na Slovensku je o něco hojnější. Poměrně dlouho byl slíďák tatarský v ČR považován za vymizelý druh a znovuobjeven byl až v roce 2007. Setkat se s ním můžeme na neregulovaných březích řek, úhorech, hliništích nebo v pískovnách. Často se vyskytuje v blízkosti vod. Na těchto biotopech si hloubí asi jako palec široké nory, ve kterých tráví většinu dne. Aktivní je zejména za soumraku. Druhým našim největším slíďákem je slíďák břehový (Arctosa cinerea), kterého vzácně najdeme na neregulovaných štěrkových náplavech řek. Tento slíďák dosahuje v délce těla až 1,7 cm.
Mezi naše největší pavouky jistě patří také vzdáleně příbuzní exotickým sklípkanům, sklípkánci z rodu Atypus. V České republice se vyskytují 3 druhy – sklípkánek černý (Atypus piceus), sklípkánek hnědý (Atypus affinis) a největší z nich sklípkánek pontický (Atypus muralis). Všechny druhy dosahují velikosti v těle u dospělých samic okolo 2 cm, u sklípkánka pontického až 2,5 cm. Naši sklípkánci jsou obyvatelé stepních a lesostepních lokalit, kde si budují své charakteristické nory zakončené lapací punčoškou. Tyto nory opouští jen dospělí samci a tak se běžně s tímto zajímavým pavoukem nesetkáme.

slidak brehovy

Obr. 2 Pavouky číslo dvě slíďák břehový (Arctosa cinerea)

Dalším rodem, který také musíme zařadit mezi naše pavoučí „obry“ jsou lovčíci rodu Dolomedes. Zastoupen je u nás dvěma druhy, jsou to lovčík mokřadní (Dolomedes plantarius) a o něco hojnější a menší lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus). Tito pavouci dorůstají až do velikosti 1,5‒2 cm v těle. Obývají zachovalé mokřadní biotopy a setkáme se s nimi zejména na okrajích zarostlých tůní a rybníků. Oba druhy lovčíků jsou dobrými lovci a vzhledem ke své velikosti bývá často jejich kořistí nějaká ta rybka, pulec nebo malá žába.

sklipkanek ponticky

Obr. 3 Pavouk číslo tři sklípkánek pontický (Atypus muralis)

 

Stepníci rodu Eresus také patří mezi naše velké pavouky. Ani ne tak pestře zbarvení samečci, kteří za slunečného počasí pobíhají po stepích, ale jejich družky zalezlé v nehlubokých norách. Svým zbarvením jsou nenápadně šedočerné se žlutavými či šedavými chloupky na přední části hlavohrudi a chelicerách. Na rozdíl od menších samečků dosahují velikosti až 2 cm. Vzácně i více, což platí zejména o našem největším druhu stepníkovi moravském (Eresus moravicus) a nově popsaném středoevropském stepníkovi Eresus hermani. Stepníci, jak už jejich název napovídá, jsou podobně jako sklípkánci obyvatelé stepních a lesostepních biotopů. Samičky a mladí jedinci žijí skrytým způsobem života v nehlubokých norách. Setkat se můžete hlavně s jejich nápadnými partnery.

Obr. 4 Pavouk číslo čtyři lovčík rodu Dolomedes

Na naše poměry jsou velcí pavouci také křižáci rodu Araneus, až na výjimky patří tito křižáci k pomyslné širší špičce největším pavoukům ČR. Opět to platí zejména pro samice, které jsou výrazně větší než samci. Dobře známý křižák obecný (Araneus diadematus) dorůstá délky v těle až 1,5 cm a podobně jsou na tom i další druhy tohoto rodu. Zřejmě největším našim křižákem je křižák velký (Araneus angulatus), jehož samice mohou mít délku těla až kolem 2 cm. Svou mohutnost dotváří dvěma tlustými rohy na hřbetní straně zadečku. Všichni tito křižáci si budují také velké kolovité sítě, které u dospělců můžou mít i půl metru v průměru.

 

Mezi pavouky, kteří budí u lidí svou velikostí hrůzu, jsou také domácí pokoutníci. Jedná se zejména o pokoutníka tmavého (Eratigena atrica) a pokoutníka stájového (Tegenaria ferruginea). Délka těla se u těchto pavouků běžně pohybuje okolo 1,5 cm. Svou velikost však zvýrazňují pokoutníci svýma dlouhýma nohama a výrazným ochlupením. V rozpětí nohou mohou mít až téměř 10 cm! Žijí zejména v budovách, sklepích, stájích a na podobných tmavých místech. Ve volné přírodě je potkáme ve skalách, na okrajích jeskyní a v dutinách stromů.
Na závěr bych jen zdůraznil, že i přes svou velikost a schopnost prokousnout lidskou kůži se těchto na středoevropské poměry velkých pavouků nemusíte obávat. Nejsou agresivní a při bližším setkání volí raději útěk do bezpečí. Až se s nimi potkáte v přírodě, zkuste místo útěku či povyku tyto zajímavé tvory raději pozorovat.

krizak obecny

 

Author: korenko

Share This Post On

Submit a Comment

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *